O bílé věži

Spinkej spinkej maličký, oči své zavři.
Na Bílé věži už zatahují se mraky a noc už padla i na naší vsi.
Tam i pejsci lorda Yesemitha už dávno chrupkají. V poklidu tak zavři své oči.
To není křik to jsou jen ptáci, ničeho se neboj maličký.

Mamička tvoje vrátí se ráno z bálu a pusinku ti dá na tvář tvojí.
Neuvidíš její ret karmínový, tak zavři své oči.
Noc maminky stopy zakryje a náhončí jí neuvidí.
Ráno se k tobě zase vrátí, ničeho se neboj maličký.

Sluníčko zase vysvitne a ty se vzbudíš.
Stromy plné listí a pokleslých větvý, oči tvé uvidí.
Tatínka na stromě neuvidíš pejsci ho totiž neucítí.
Kouřem se nech uspávat, vžyť tváři tvé nikdo neublíží.

Spinkej spinkej maličký a do nového dne se vzbudíš.

Stará ukolébavka ze Zapovězených zemí